Asi nikoho nepřekvapí, že samotné dějiny Ruska sahají až na samotné počátky dějin. Na první pohled by se možná mohlo zdát, že historie bude nehomogenní a na každém kousku úplně jiná. Vůbec tomu ale tak není. Vždy zde bylo fungování mezi východem a západem. Vše, co se v dějinách odehrávalo, se odehrávalo v okolí velkých řek.
Ve 13. století postupně docházelo ke sjednocení Kyjevské Rusi a Moskevského velkoknížectví, které vyvrcholilo v době, kdy byla poražena Zlatá Horda.
V 16. století nastal zlom, kdy se Ivan IV. Hrozný nechal korunovat carem. V této době začalo nesmírně dlouhé období absolutní monarchie, která byla řízena z Moskvy.
Od konce 19. století začala růst opozice, která vyvrcholila po první světové válce a to říjnovou revolucí.
Hlavně v 19. století bylo Rusko kulturní velmocí, která hýbala světem a to hned v několika odvětvích. Jestli je něco, co je dodnes aktuální, pak jsou to literární a také hudební díla. Některá z nich jsou dokonce dodnes aktivní a také součástí školních osnov ve většině zemí světa.
Rozhodně jsme ani dnes ještě nezapomněli na jména, jako je Puškin, Dostojevský či Čechov. Z hudební scény nesmíme vynechat Čajkovského, Stravinského apod.
Rusové jsou velmi pyšní a velmi těžce nesou, pokud se k některé věci z kultury či sportu vyjádříte kriticky.
Těžké stopy zanechala komunistická diktatura, se kterými se společnost dodnes nevyrovnala.
Dá se říci, že běžné kulturní návyky jsou podobné, jako u nás. Nechybí ani neochota něco vyřídit. Jedná se sice o velmi milé lidi, ale jedná se také o lidi, kteří svou práci vykonávají více než dobře, což je oproti nám něco úplně jiného.
Asi vás nepřekvapí, že co se týká jazyku, pak je to rozhodně ruština. Je potřeba pamatovat si, že ruština využívá azbuku. Pokud se rozhodnete do Ruska vyrazit, není potřeba umět tento jazyk. Spousta slov je totiž podobná s češtinou, takže byste se nějakým způsobem domluvili. Jestli je ale potřeba něco umět, pak azbuku přečíst.